Historie

Historie knihovny

Veřejná obecní knihovna v Holasovicích byla dle zápisů v obecní kronice založena po první světové válce (přesné datum založení není známo) a umístěna byla ve škole. Tou dobou byla v obci ještě jedna veřejná knihovna, která patřila Sokolu. Obecní knihovně byla věnována velmi malá pozornost. Je to vidět i z toho, že spolková sokolská knihovna měla přibližně jednou tolik svazků než knihovna obecní. To se odrazilo i v počtu čtenářů a v počtu výpůjček. Obecní knihovna byla asi v roce 1936 sloučena s knihovnou sokolskou v jednu obecní knihovnu. Sokolské knihy byly i nadále majetkem Sokolu, byly však půjčovány spolu s obecními ve škole v Holasovicích a půjčoval je jeden knihovník. Knihovna měla před okupací asi 1.530 svazků – z tohoto počtu jen 530 knih bylo obecních, zbytek patřil Sokolu.

Za okupace byly knihy uschovány na školní půdě. Část patrně zničili Němci, část rozebrali místní občané, z nichž ale mnozí knihy po osvobození vrátili knihovně. Po okupaci zbyly celkem 574 knihy, z toho 229 knih sokolských a 345 knih obecních.

Brzy po osvobození začala knihovna znovu půjčovat. Byla umístěna opět ve škole v Holasovicích. O činnosti v prvních dvou poválečných letech neexistují podrobnější záznamy. Obecně lze říci, že knihovna se rozrůstala především díky Ministerstvu informací a osvěty, Slezskému studijnímu ústavu, JSČZ a různým jiným institucím, které pomáhaly rozšiřovat pohraničním knihovnám jejich knižní fond.

21.12.1946 se MNV na své schůzi usnesl zřídit knihovnu po úpravě místností v domě č.18 (domek občana Piše, v němž se narodil Pavel Křížkovský). Na základě tohoto usnesení byla knihovna v roce 1947 přestěhována do prvního poschodí jmenovaného domku. Nicméně domek chátral a MNV se po několik let nepostaral ani o řádné osvětlení a vytápění knihovny v půjčovní době. Tato situace se nezměnila až do konce roku 1955.

V roce 1948 byl pořízen nový přírůstkový, čtenářský a lístkový seznam. Knihovna byla očištěna od brakové literatury (červená knihovna apod.), všechny knihy byly zabaleny a oštítkovány, drobné vady na knihách byly poopraveny, ostatní rozbité knihy byly dány do vazby. Jedna místnost byla vyzdobena a upravena jako čítárna. Všechny tyto práce si vyžádaly více než 200 brigádnických hodin nejen knihovníka, ale i holasovské mládeže.

Velká očista knihovny byla prováděna v letech 1951 – 1952. Na příkaz okresního knihovnického inspektora byly vyřazovány nejen knihy bezcenné, ale i méně hodnotné. Později byly některé z nich jako nově vydané znovu pro knihovnu zakoupeny.

Za období 1952 – 1954 a první čtvrtletí 1955 není o činnosti knihovny přesných zpráv. Půjčovalo se sice, nedodržovala se však řádně půjčovní doba, nevedly se záznamy a knihovna byla málo propagována.

Řádně a pravidelně se začalo půjčovat v dubnu 1955. V tomto roce knihovna vykázala 1.331 knih ve stálém fondu, celkem 110 čtenářů, z toho 40 dospělých a 70 dětí, vypůjčeno bylo celkem 1.151 knih.

Od roku 1949 byla v půjčovní místnosti veřejné obecní knihovny i skříň s knihami stranické „Gottwaldovy“ knihovny, které si občané mohli půjčovat.

V prosinci 1956 přestěhoval MNV knihy z knihovny do kanceláře JZD (tam se i půjčovalo), neboť Komunální stavební podnik z Opavy začal domek Pavla Křížkovského opravovat. V létě 1957 byla knihovna přestěhována zpět do přízemí domku Pavla Křížkovského, kde setrvala až do roku 2010.

Od 1.9.1967 fungovala knihovna jako knihovna středisková s profesionální knihovnicí Janou Bradáčovou. Knihovna měla 7 poboček – Brumovice, Kamenec, Loděnice, Neplachovice, Skrochovice, Štemplovec a Úblo.

V roce 1969 byla knihovna přejmenována na knihovnu Pavla Křížkovského. V roce 1974 se do střediska začlenila knihovna v Táboře. V roce 1976 došlo k reorganizaci – spojilo se středisko Holasovice se střediskem Mladecko. Vedoucí knihovny se stala Marie Šatná. Nové knihy pro knihovnu nakupovala a zpracovávala Okresní knihovna v Opavě.

Od 1.1.1980 se stala Okresní knihovna Petra Bezruče v Opavě ústřední knihovou pro všechny knihovny okresu v centralizovaném systému řízení. Místní knihovna Pavla Křížkovského byla pověřena střediskovou funkcí pro knihovny Mladecko, Bohdanovice, Bratříkovice, Brumovice, Deštné, Dolní Životice, Hlavnice, Hořejší Kunčice, Jakartovice, Kamenec, Lhotka, Litultovice, Neplachovice, Skrochovice, Štemplovec a Tábor. Tento systém fungoval až do roku 1997.

Od 1. ledna 1997 se knihovna stala organizační složkou Obce Holasovice. Po dohodě s jednotlivými obcemi byly uzavřeny smlouvy o spolupráci, ke které se přihlásilo všech 16 knihoven. V tomto roce byly poprvé nové knihy zpracovány počítačem pomocí automatizovaného knihovnického systému LANius. O rok později, v roce 1998, již knihovna začala přes tento systém půjčovat knihy čtenářům.

V roce 2000 se ke středisku připojily knihovny Košetice, Malé Heraltice, Sádek a Velké Heraltice, v roce 2003 se připojily knihovny Jamnice, Stěbořice a Úvalno. V roce 2007 se připojila knihovna v Novém Dvoře.

V březnu 2010 byla knihovna z důvodu celkové rekonstrukce budovy přestěhována do náhradních prostor v obci Neplachovice, ulice Hlavní číslo 39.

V roce 2011 obsluhuje Místní knihovna Pavla Křížkovského 23 knihoven regionu.

V Neplachovicích sídlila knihovna od 16. března 2010 do 6. března 2012. Pak se knihovna začala stěhovat zpět do nově zrekonstruovaných prostor v Holasovicích. Poprvé si mohli čtenáři prohlédnout novou knihovnu ve čtvrtek 15. března 2012. V sobotu 17. března 2012 se konalo slavnostní znovuotevření knihovny pro širokou veřejnost.

 

Zpracovala: Helena Dehnerová

Použité prameny: Kroniky Obce Holasovice z let 1935 – 2005